top of page
Obrázek autoraDavid Karabec

Kdy IP mediace není vhodná


Mediace svojí formou zprostředkovaného dobrovolného a důvěrného vyjednávání, a především charakterem výstupu v podobě mediační dohody o smírném řešení není vhodná pro každý typ sporu. Lze tvrdit, že až na odůvodněné výjimky se pro mediaci nehodí spory, v nichž jedné ze stran hrozí riziko ztráty práv, nevratné škody, v případech deliktního jednání druhé strany, v případech jednání druhé strany ve zlé víře, v případech sporů nastolujících právní otázky, které může rozhodnout pouze soudní orgán, a v případech, které objektivně neumožňují žádné kompromisní řešení mezi spornými stranami.


Není vhodné zahajovat mediaci v době, kdy jedné ze stran hrozí ztráta práv v důsledku marného uplynutí lhůty, např. při uplatnění práva přednosti apod. Rovněž není na místě vstupovat do mediace, jakmile hrozí straně vznik nevratné škody, kdy je z důvodu jejího odvrácení potřebný zásah státního orgánu, např. přijetí opatření k zabránění porušování práv duševního vlastnictví celní správy či předběžné opatření soudu. Nicméně rozhodnutí o uvedeném opatření celní správy může na žádost jeho držitele, což je zpravidla držitel práv duševního vlastnictví, držitel licence či kolektivní správce atd., změněno či na jeho návrh zrušeno, protože je v dispozici držitele rozhodnutí, zda chce nebo nechce, aby orgány celní správy poskytovaly ochranu jeho právu duševního vlastnictví, resp. jakého okruhu práv duševního vlastnictví se na základě vyjádřené vůle držitele má toto rozhodnutí týkat. Tato procesní možnost tedy dává prostor k případnému (mediačnímu) jednání strany s domnělým porušovatelem jejích práv, při kterém mu strana může kupříkladu nabídnout uzavření licenční smlouvy apod.


Všeobecně se nedoporučuje zahajovat mediaci se stranou, u které je důvodné podezření, že do ní nevstupuje v dobré víře. Za důkaz jednání, které nebylo v dobré víře od samotného počátku, lze pokládat úmyslné porušení práv duševního vlastnictví strany protistranou, které se může stát předmětem trestního či přestupkového řízení, žádosti o přijetí opatření k zabránění porušování práv duševního vlastnictví či zdržovací žaloby poškozené strany. Dalším znakem nedobré víry mohou být některé skutkové podstaty nekalé soutěže, kterých se protistrana dopustila v soutěžním vztahu vůči druhé straně. Mediace může být také zneužita protistranou k získání informací o důkazním postavení strany, k získání jejího obchodního tajemství či ke snaze oddálit podání žaloby a zahájení soudního řízení. Motivaci protistrany by si tedy měla strana před tím, než vstoupí do mediačního jednání, důkladně vyhodnotit.


Do mediace by neměly vstupovat strany, které nezbytně potřebují získat právní jistotu ve vymezené právní otázce, kterou jim může poskytnout jedině závazné samostatné rozhodnutí soudního či jiného státního, případně arbitrážního orgánu. V případě, v němž strana vyžaduje právně závazné potvrzení, či zrušení existujících práv, resp. nové vymezení jejich rozsahu, a to v případech s účinky vůči všem, erga omnes, efektivní vyřešení takového sporu nemůže poskytnout mediace, nýbrž pouze soud či státní orgán (např. patentový úřad). Právní síla vyplývající z právní závaznosti takového rozhodnutí zpravidla omezeného na úzce definovanou právní otázku se pokládá za hlavní rozdíl a někdy i výhodu oproti komplexní a méně snadno právně vymahatelné mediační dohodě.


K mediaci nejsou vhodné ani takové spory, kdy mezi strany nelze práva smysluplně rozdělit, změnit jejich rozsah, resp. strpět jejich užívání protistranou, nebo kdy ze strategického hlediska se předem jeví (případně se to ukáže až během mediace), že zde neexistuje žádná možnost pro kompromisní řešení sporu, z níž by profitovaly obě strany („win-win“ – každá se stran něco získá, resp. „trade-off“ – za vzdání se něčeho získá něco jiného). Nicméně jako prospěšné se ukazují i mediace, které sice nevyústí v uzavření mediační dohody stran, nicméně stranám napomohou se ve sporu detailněji zorientovat a případně se dohodnout na tom, zda spor nechají rozhodnout soudem, nebo arbitráží či odborníkem na danou oblast techniky, resp. práva duševního vlastnictví.



V Praze dne 8. května 2023

Mgr. Evžen Martínek, Ph.D.

IP mediátor

19 zobrazení0 komentářů

Comments


bottom of page