Od 70. let dvacátého století v důsledku přetíženosti soudů a růstu nákladů a délky soudních řízení začaly získávat na oblibě mimosoudní metody řešení sporů. Od 90. let dvacátého století pak nastal v důsledku rostoucího mezinárodního obchodu zájem o mimosoudní řešení obchodních sporů. K nim se postupně s množícími se globálními interakcemi zejména v oblasti vědy a inovací přidávají další typy sporů s mezinárodním prvkem, např. spory v oblasti výzkumu a vývoje včetně sporů z duševního vlastnictví. Metody mimosoudního řešení sporů umožňují překonat jazykové bariéry stran a různorodost právních řádů jejich domovských států, tím šetří čas, finanční prostředky a zvyšují jejich právní jistotu.
Jaké jsou výhody mediace? V mezinárodním šetření WIPO respondenti uvedli, že při uzavírání mediační doložky v mezinárodních smlouvách za hlavní faktory mediace považují nižší náklady (84 % respondentů), možnost vyřešit spor za krátkou dobu (79 %), řešení sporu zohledňující především obchodní zájmy stran, tj. nikoli pouze výhradně právní řešení sporných otázek (53 %), poskytnutí neutrálního fóra (42 %), poskytnutí kvalitního výstupu z mediace včetně možnosti rozhodnutí specializovaným odborníkem (37 %), vymahatelnost (37 %) a v neposlední řadě zajištění důvěrnosti informací (37 %).
Nižší náklady a kratší doba mediace. Mediace u ADR WIPO centra trvá v průměru 5 měsíců, zrychlené rozhodčí řízení pak 7 měsíců a standardní rozhodčí řízení zde trvá průměrně 23 měsíců. Náklady mediace u ADR WIPO centra dosahují v průměru 21 tis. USD, náklady na zrychlené rozhodčí řízení 48 tis. USD a standardní rozhodčí řízení pak 165 tis. USD. Dle mezinárodního šetření WIPO mezi 393 respondenty z 62 zemí trvá mediace v průměru 8 měsíců, pro srovnání rozhodnutí sporu odborníkem je zpravidla do 6 měsíců, rozhodčí řízení trvá něco málo přes rok, soudní řízení doma trvá průměrně 3 roky, přičemž řízení u soudu v zahraničí trvá v průměru tři a půl roku. Pokud jde o náklady, náklady mediace jsou na úrovni 10-20 % nákladů za řízení před soudem, tj. do 100 tis. USD. Pro srovnání náklady za rozhodnutí odborníka jsou do 50 tis. USD, náklady na rozhodčí řízení jsou na úrovni 50-90 % soudních nákladů, tj. do 400 tis. USD, přičemž náklady za soud v USA jsou cca 500 tis. USD, náklady za soud v zahraničí pak přibližně 850 tis. USD – 1 mil. USD.
Jediné mediační řízení. Během jednoho procesu mediace lze vyřešit spory stran probíhající v několika státech, a tak se vyhnout riziku zdlouhavých komplikovaných řízení a jejich protikladných výsledků v různých jurisdikcích. Během mediace lze vyřešit najednou všechny související spory mezi stranami, tj. nemusí se vést o jednotlivých sporech separátní řízení. To vše v souhrnu snižuje náklady, zkracuje délku řešení sporu a zvyšuje právní jistotu stran.
Proces mediace pod kontrolou stran. Mediaci nelze zahájit bez souhlasu každé ze stran, která tak má možnost dohodnout se s druhou stranou na vhodném mediátorovi, použitelném právním rámci vč. příslušných pravidel mediace a na místě a jazyce mediačního jednání. Strana není omezena v tom, jaké sporné otázky předloží během mediace k řešení a s jakým řešením bude souhlasit. Mediace se řídí zásadou smluvní volnosti, proto mají strany mnohem širší škálu možností narovnání, než jaké by jim uložil případný soud. Mohou se kupříkladu dohodnout na licenci či souhlasu s užíváním daného práva duševního vlastnictví. Strany a mediátor se tedy nemusejí řídit pouze právní stránkou sporu, ale do mediační dohody o vyřešení sporu mohou zahrnout taková ujednání, která co nejlépe vyhovují obchodním i mimoobchodním zájmům a potřebám stran.
Obnova obchodních vztahů. Ta souvisí s předchozím bodem zejména také z důvodu, že výsledkem mediace, na rozdíl od soudního či rozhodčího řízení (či rozhodnutí odborníka), není rozhodnutí (soudního či rozhodčího orgánu, resp. experta), ale oboustranná dohoda stran o smírném vyřešení sporu neboli tzv. mediační dohoda. Mediace jako forma mediátorem zprostředkované negociace mezi stranami tak dává stranám příležitost obnovit vzájemnou důvěru a pokračovat v dlouhodobých obchodních vztazích nebo dokonce na základě mediace nové obchodní vztahy navázat.
Kvalitní a odborný výstup mediace. Strany si mohou vybrat mediátora se specificky požadovanými znalostmi a zkušenostmi v příslušné právní, technické a obchodní oblasti sporu. V případě potřeby mohou během mediace přizvat odborníka ve specifickém oboru a požádat ho o expertizu či stanovisko, kterým se smějí, ale nemusejí řídit, a které mohou případně učinit závazným. To se může osvědčit zejména v zemích, kde nemají soudy či obdobné kvazi soudní orgány specializované na oblast duševního vlastnictví.
Neutralita mediace. V mediaci má možnost strana dosáhnout postavení, kdy není ve sporu znevýhodněna cizím právním řádem či cizím jazykem, které si neosvojila tak jako druhá strana. Nestrannost a nezávislost mediátora pak je podmínkou pro zahájení a vedení řádné mediace.
Důvěrnost a mlčenlivost. Na rozdíl od soudního řízení je nespornou a mnohdy zásadní výhodou, že mediace probíhá neveřejně. Média ani jiné nepovolané osoby nemají tedy k procesu mediace žádný přístup, a proto strany nejsou tolik vystaveny riziku veřejné publicity vyplývající z probíhajícího sporu, která by mohla ohrozit jejich dobré jméno nebo vést k vyzrazení jejich obchodního tajemství či výsledků utajovaného výzkumu a vývoje.
Pozastavení promlčecích a prekluzivních lhůt během mediace. Pokud to právní řád jurisdikce, v níž probíhá správní či soudní řízení ve sporné věci mezi stranami, umožňuje, je zpravidla po dobu mediace či zákonem určenou dobu pozastaven běh lhůt ve správním či soudním řízení ve sporné věci.
Definitivní vyřešení sporu. Náležitě uzavřená mediační dohoda je soudně vymahatelná jako každá jiná smlouva. Pokud se strany chtějí soudním řízením vyhnout a chtějí mít záruku, že spor mezi nimi bude mít jednotné právně závazné řešení, pak mohou využít kombinaci mediace a arbitráže (Med-Arb), tj. v případě, že mediace nevede k vyřešení sporu, pokračuje arbitráží, která spor rozhodne s konečnou platností. Mediátora mohou strany případně jmenovat rozhodcem v uvedené arbitráži. Nebo se mohou strany v průběhu mediace dohodnout na tom, že spor vyřeší závazným rozhodnutím odborníka. Rozhodnutí odborníka se zpravidla využívá k určení výše licenčních poplatků, ocenění duševního vlastnictví a výkladu patentových nároků.
Vykonatelnost dohody. V některých státech může být mediační dohoda přímo vykonatelná jako soudní rozhodnutí, pokud je např. registrována či uložena u soudu, je součástí zápisu z jednání soudu či rozhodnutí soudu, notářské listiny apod., což představuje další možnost vyřešení sporu s definitivní platností. Vymahatelnost mediačních dohod přeshraničních sporů upravují příslušné předpisy EU a Úmluva OSN o mezinárodních dohodách o urovnání sporu vyplývajících z mediace (tzv. Singapurská úmluva o mediaci), která vstoupila v platnost v roce 2021.
Celý článek je k dispozici na https://www.ipmediace.cz/prednasky-publikace-ip-mediace
V Praze dne 16. dubna 2023
Mgr. Evžen Martínek, Ph.D.
IP mediátor